Velká cena Singapuru: Noc, kdy se městem prožene Formule 1

Již tuto neděli se piloti Formule 1 postaví na start jedné z nejnáročnějších tratí celého šampionátu. Velká cena Singapuru je vrcholným zážitkem jak pro jezdce, tak pro fanoušky. Jeho atmosféra je jedinečná, vždyť je to první závod ze série Formule 1, který se jezdí za umělého osvětlení, pod 1 600 reflektory. Po městském okruhu Marina Bay Street Circuit se jezdci prohání od roku 2008 a i přes jeho krátkou historii se tu stalo již několik překvapivých situací. Další boj mezi aspiranty na titul mistra světa Lewisem Hamiltonem a Sebastianem Vettelem bude od 14 hodin k vidění na televizní stanici Sport2. Stanice Sport 1 navíc odvysílá od 14:30 páteční tréninky i sobotní kvalifikaci startující v 15 hodin.

S devítiletou historií se Velká cena Singapuru řadí k nejmladším a zároveň nejnáročnějším závodům v kalendáři Formule 1. V počtu vítězství je na této trati nejúspěšnějším jezdcem Sebastian Vettel, aktuálně druhý muž celkového hodnocení pilotů. Na okruhu Marina Bay Street Circuit oslavoval své prvenství již čtyřikrát. Tři vítězství získal ještě v barvách stáje Red Bull (2011–2013) a v roce 2015 již v barvách Ferrari. Do paměti všech fanoušků se asi nejvíce zapsal jeho triumf v roce 2013, kdy o 33 sekund předstihl Fernanda Alonsa, tehdejšího největšího rivala v boji o mistrovský titul. Tento časový rozdíl mezi prvním a druhým jezdcem je dodnes největším v historii Velké ceny Singapuru.

Trať všech tratí?

Extrémní klimatické podmínky, náročnost a délka samotné trati činí z Velké ceny Singapuru jednu z nejnáročnějších cen v mistrovském kalendáři Formule 1. Mnozí jezdci ji označují za „výzvu roku“. Součástí šampionátu je od roku 2008, okruh dlouhý 5,073 km musí jezdci zdolat 61krát. Kvůli charakteru trati jezdci často bojují s dvouhodinovým limitem pro závod. Okruh byl v roce 2013 upraven. Ze zatáčky číslo 10 zvané Sling byla odstraněna původní šikana, jež byla označována za zbytečně pomalou. To sice mělo přinést až o sekundu rychlejší časy, avšak rekord nové trati, který zajel Sebastian Vettel (1:48:574) je stejně téměř o tři vteřiny pomalejší, než původní čas Kimiho Räikkonena z roku 2008 (1:45:599). Ideální stopu musí jezdci v monopostech udržet ve 23 zatáčkách. Absence delších rovinek tu piloty nutí k maximální koncentraci po dobu celého závodu.

Městský okruh je často kritizován za svou nerovnost a hrbolatost, s nimiž se musí jezdci poprat především mezi zatáčkami pět a sedm. Vlnu kritických hlasů si vysloužil i vjezd do boxové uličky, který je od trati oddělen pouze vyššími obrubníky. Sami jezdci jej označují za velice obtížný, a vzhledem k jeho poloze v zatáčce i úzkosti, za nebezpečný.

„Naprosto unikátní je koncept této Velké ceny, podle kterého se v Singapuru jede dle evropského časového harmonogramu. S ohledem na šestihodinový časový posun to znamená, že se tréninky, kvalifikace i závod se jedou ve večerních hodinách místního času a svou práci tak členové týmů končí hluboko v noci. Tomu se ve městě přizpůsobuje naprosto vše. Provoz restaurací a barů, spí se do pozdních denních hodin. Hotely mají navíc ve specifických patrech speciální provoz, kde dopoledne prostě znamená noc, čímž je tak zajištěno, že nikdo není rušen. Jedná se o naprosto unikátní zkušenost, kterou si sami fanoušci mohou vyzkoušet na vlastní kůži,“ říká Tomáš Richtr, komentátor přenosů F1.

Jako v sauně

Velká cena Singapuru se v porovnání s tradičními evropskými okruhy vyznačuje i extrémními podmínkami. I přesto, že závod startuje ve večerních hodinách, zdejší teplota vysoko přesahuje 30 stupňů Celsia a vlhkost vzduchu dosahuje až 80 procent. Po hodině se tak teplota v kokpitu pilotů vyšplhá až k 50 stupňům a nejeden z jezdců přiznal, že se během závodu cítil jako v sauně. „Je těžké popsat, jak se v těchto podmínkách cítím. Ale představte si, že v kombinéze proti požáru a helmě sedíte v sauně,“ popsal v minulosti své pocity Lewis Hamilton s tím, že pokud bychom teplotu v sauně přenesli do škály od jedné do desíti, kdy nejvyšší teplota v sauně dosahuje stupně deset, pak v Singapuru má hodnotu zhruba sedm. Piloti monopostů tak během závodu na trati Marina Bay Street Circuit ztrácí často až čtyři kilogramy své váhy a proti dehydrataci organismu bojují vypitím až osmi litrů vody.
„Samotní jezdci přirovnávají náročnost závodu k tomu, jako kdyby jeli dvě Velké ceny Monaka po sobě, a to v těch náročnějších podmínkách,“ říká komentátor přenosů F1 Tomáš Richtr.

Fanoušek na trati

Okruh Velké ceny Singapuru patří v rámci světového šampionátu k nejbezpečnějším. Do teď tu nedošlo k žádnému incidentu se smrtelným zraněním, a i nehody vážnějšího charakteru se trati zatím vyhýbají. I tak tu byli ale diváci svědky několika překvapivých a nebezpečných momentů. Před dvěma lety se například během závodu po trati několik sekund pohyboval Brit Yogvitam Pravin Dhokia, jenž unikl pozornosti organizátorů. Překvapený Sebatian Vettel tak křičel do vysílačky „Muž na trati!“. Tento šílený nápad britského fanouška samozřejmě nezůstal bez potrestání. Ač mu za bezohledné chování a ohrožení původně hrozil trest půlročního vězení, odsouzen byl nakonec jen k šesti týdnům pobytu za mřížemi. O rok později se během závodu po trati pohyboval i traťový komisař, který předtím pomáhal s odklízením kusů vozu německého jezdce Nica Hülkenberga.

Pod křídly vlády

Za vznikem a existencí Velké ceny Singapuru nestojí asijští motorističtí nadšenci, ani žádná velká automobilka. Projekt okruhu, jeho zařazení do kalendáře šampionátu Formule 1 i organizace je každoročně financována singapurskou vládou. Ministr obchodu a průmyslu S. Iswaran před čtyřmi lety v parlamentu řekl, že organizace závodu vyjde ročně na 150 milionů dolarů, přičemž vláda se na této částce podílí 60 procenty. Nejvíce financí spolkne licence opravňující Singapur k organizaci.

Zdroj: Jitka Pavlová, PR.konektor